Indikátory psychiatrické péče

Incidence duševních onemocnění

obrázek 1

Alzheimerova choroba je čím dál tím větší problém. Počet nových pacientů se za posledních pět let zvýšil o více než čtvrtinu.

Definice

Indikátor zjišťuje přehled o počtu jedinců, kteří jsou nově zachyceni a diagnostikováni s duševním onemocněním ve zdravotních službách v daném roce. To může sloužit jako přibližný ukazatel incidence duševních onemocnění v populaci v daném roce.

Zdroj dat

Zdroj dat pro zjištění incidence duševních onemocnění v populaci není současně k dispozici. Tento indikátor se tedy soustředí na stanovení počtu jedinců, kteří jsou v daném roce poprvé ve zdravotních službách diagnostikováni s duševním onemocněním. Zdrojem dat pro tento výpočet je Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize (MKN-10), jak v ambulantní, tak v lůžkové péči, pokud se daná diagnóza vykázala alespoň jednou během roku na hlavní či vedlejší pozici. Zdroj dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Incidence nově zjištěných duševních onemocnění se počítá jako počet pacientů s nově zjištěným onemocněním v NRHZS za konkrétní rok.


Prevalence duševních onemocnění

obrázek 2

Definice

Indikátor zjišťuje přehled o počtu jedinců, kteří jsou v daném roce ošetřeni či vyšetřeni ve zdravotních službách pro duševní onemocnění.

Zdroj dat

Zdroj dat pro zjištění incidence duševních onemocnění v populaci není současně k dispozici. Tento indikátor se tedy soustředí na stanovení počtu jedinců, kterým je v daném roce poskytnuta zdravotnická péče. Zdrojem dat pro tento výpočet je Národní registr hrazených zdravotních služeb (NRHZS) spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize (MKN-10), jak v ambulantní, tak v lůžkové péči, pokud se daná diagnóza vykázala alespoň jednou během roku na hlavní či vedlejší pozici. Zdroj dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Prevalence zjištěných duševních onemocnění se počítá jako počet pacientů s onemocněním v NRHZS za konkrétní rok.


Výskyt sebevražedných pokusů

obrázek 5

Každý rok se v České republice pokusí zhruba čtyři a půl tisíce osob o sebevraždu.  Cca 1400 se to podaří.

Definice

Indikátor sleduje počet sebevražedných pokusů na 100 000 obyvatel.

Zdroj dat

Zdrojem dat o sebevražedných pokusech je NRHZS spravovaný ÚZIS, kde jsou důvody hospitalizace kódovány dle MKN-10 v lůžkové péči. Sebevražedný pokus je identifikován na základě kódů X60–X84 („Úmyslné sebepoškození“), definovaný jako Vnější příčina nemocnosti a úmrtnosti. Zdrojem dat o úmrtí je List o prohlídce zemřelého (LPZ) spravovaný ÚZIS.

Způsob stanovení

V NRHZS jsou pro daný rok vybrány všechny ukončené hospitalizace kódovány jako X60–X84 u lidí, kteří nezemřeli. Výsledky se přepočítají na 100 000 obyvatel a prezentují se zvlášť pro muže a ženy.


Sebevražednost lidí s duševním onemocněním

obrázek 6

Po hospitalizaci z důvodu psychického zdraví páchá sebevraždu mnohem méně žen než mužů.

Definice

Indikátor sleduje míru sebevražd u osob s duševním onemocněním.

Zdroj dat

Zdrojem dat je NRHZS spravovaný ÚZIS, kde jsou důvody hospitalizace definovány dle MKN-10

v lůžkové péči. Z NRHZS jsou získána data týkající se všech osob ve věku 19 let a více, u kterých byla ve sledovaném období ukončena hospitalizace s libovolnou diagnózou F00–F99 na hlavní nebo vedlejší pozici. Tyto osoby se sledují po dobu 2 měsíců od propuštění z hospitalizace pro výskyt sebevraždy. Zdrojem dat o úmrtí je LPZ spravovaný ÚZIS, kde je sebevražda identifikována na základě kódů X60–X84.

Způsob stanovení

Počet lidí s duševním onemocněním, kteří spáchali sebevraždu, se přepočte na 100 000 osob s duševním onemocněním. Výsledky se prezentují zvlášť pro muže a ženy a dle doby sebevraždy.

Hospitalizace lidí s duševním onemocněním

obrázek 7

Za posledních osm let končí v nemocnici čím dál tím méně pacientů s depresí či schizofrenií. Počet pacientů s úzkostmi se ale zdvojnásobil. Nejdéle v nemocnici setrvávají pacienti s schizofrenií, poruchy schizotypálními a poruchami s bludy, nejvíce z nich tam stráví 1 až 3 měsíce, ale mnozí i více než rok.

Definice

Indikátor sleduje proporční rozdělení pacientů za daný rok dle délky jejich hospitalizace a dané skupiny diagnóz.

Zdroj dat

Zdrojem dat o hospitalizacích10 je NRHZS spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle MKN-10 v lůžkové péči, pokud se daná diagnóza vyskytuje na hlavní pozici. Výjimkou jsou diagnostické okruhy 7 a 8 (mentální retardace a poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a dospívání), při nichž může být diagnóza i na vedlejší pozici.

Způsob stanovení

Ukončené hospitalizace jsou rozděleny do následujících skupin dle jejich délky.  Výsledky se prezentují dvěma způsoby: pro počet hospitalizačních případů a pro počet hospitalizovaných pacientů. 


Rehospitalizace lidí s duševním onemocněním

obrázek 8

Množství opětovných hospitalizací do 7/30 dní od propuštění u většiny sledovaných chorob posledních devět let klesá. To ukazuje na kvalitu a návaznost extramurálních služeb a fungování systému péče o lidi s duševním onemocněním.

Definice

Indikátor sleduje míru opětovných přijetí do lůžkové psychiatrické péče, která následují po ukončení předchozí hospitalizace během určitého období.

Zdroj dat

Zdrojem dat je NRHZS spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle MKN-10 v lůžkové péči nacházející se na hlavní pozici. Identifikace jedinců s danými diagnózami v NRHZS se provádí na základě dokladu „02 Vyúčtování výkonů v ústavní péči“ používaného pro styk s pojišťovnou.

Způsob stanovení

Výsledek se stanoví jako následující podíl:

V čitateli je celkový počet opakovaných hospitalizací, které se udály během:

  • 7 dní po ukončení předcházející hospitalizace (během sledovaného období 1 roku)
  • 30 dní po ukončení předcházející hospitalizace (během sledovaného období 1 roku)

Jmenovatel je celkový počet propuštění z psychiatrické lůžkové péče během sledovaného období 1 roku.

Referenční hospitalizace (tj. první hospitalizace) je definovaná diagnózou na hlavní pozici ve výše uvedených zařízeních1 Následující hospitalizace je jakákoliv diagnóza F00–F99 na hlavní pozici v jakémkoliv lůžkovém zařízení.

Pokrytí ambulantními psychiatrickými službami

obrázek 9

Počet lidí, kteří využijí služby ambulantních specialistů v oboru psychiatrie, rok od roku narůstá. Nejvíce užívají ambulantní služby osoby s depresí.

Definice

Indikátor ukazuje podíl osob s duševním onemocněním, které za poslední rok využily služeb ambulantního psychiatra, z celkového počtu osob s duševním onemocněním v populaci. To je klíčový ukazatel dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví.

Zdroj dat

Zdrojem dat o užívání ambulantních psychiatrických služeb je NRHZS spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle MKN-10 v ambulantní péči, přičemž je diagnóza vykázána alespoň jednou během roku na hlavni nebo vedlejší pozici.

Způsob stanovení

Počet lidí s duševním onemocněním, které v daném roce využily služeb ambulantního psychiatra. Výsledky se prezentují zvlášť pro skupiny duševních nemocí.


Pokrytí psychofarmaky

obrázek 10

Definice

Indikátor ukazuje na pokrytí farmakologické léčby u lidí s depresí a psychotickými poruchami.

Zdroj dat

Zdrojem dat o užívání farmakologické léčby je NRHZS spravovaný ÚZIS. Informace o lécích je definovaná pomocí kódu dle anatomicko-terapeuticko-chemické (ATC) klasifikace15. Deprese a psychotické poruchy jsou definovány pomocí kódu dle MKN-10 v ambulantní či lůžkové péči, přičemž je diagnóza vykázána alespoň jednou během sledovaného roku. Diagnóza i lék mohou být vykázané kdykoliv během roku (nemusí být vykázané ve stejný čas).

Způsob stanovení

1. Psychofarmaka u lidí s depresí
Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel je počet lidí, kterým byla předepsána antidepresiva (ATC skupina N06A) a mají diagnózu deprese (F32, F33, F34, F38, F31.3–F31.5).

2. Psychofarmaka u lidí s psychotickými poruchami
Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel je počet lidí, kterým byla předepsána antipsychotika (ATC skupina N05A) a mají diagnózu schizofrenie, poruch schizotypálních a poruch s bludy (F20-F29). Jmenovatel je počet lidí s dg. schizofrenie, poruch schizotypálních a poruch s bludy


Antipsychotika u pacientů s demencí

obrázek 11

Polovině osob s demencí jsou předepisována antipsychotika. Podíl osob s demencí, kterým jsou předepisována antipsychotika, v posledních osmi letech lehce klesá.  Nízká míra antipsychotické terapie u pacientů s demencí svědčí o systému péče, který bere v úvahu komplexní příčiny pozměněného chování u těchto pacientů a je schopen ho řešit pomocí nefarmakologických přístupů. Moc se toho zatím nemění.

Definice

Indikátor sleduje míru předepisování antipsychotické terapie pacientům diagnostikovaným s demencí.

Zdroj dat

Zdrojem dat o užívání antipsychotik u pacientů s demencí je NRHZS spravovaný ÚZIS, kde je demence definována dle MKN-10 v lůžkové či ambulantní péči, přičemž je diagnóza pod kódy G30, F00-F03 vykázána alespoň jednou během roku na hlavní nebo vedlejší pozici. Informace o antipsychotické terapii je definovaná pomocí ATC kódu N05A u lidí s diagnózou G30, F00-F03. Diagnóza i lék mohou být vykázané kdykoliv během roku (nemusí být vykázané ve stejný čas).

Způsob stanovení

Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel: počet lidí s diagnostikovanou demencí, kterým v daném roce nebyla předepsána antipsychotická terapie. Jmenovatel: počet lidí s diagnostikovanou demencí.


Pokrytí návaznou péčí

obrázek 12

Definice

Indikátor sleduje počet lidí, kteří mají během určité doby od hospitalizace pro duševní onemocnění kontakt s ambulantním psychiatrem. Indikátor se dělí na tři části – deprese, sebevražedný pokus a psychotické poruchy.

Zdroj dat

Zdrojem dat je NRHZS spravovaný ÚZIS. Duševní nemoci jsou definovány pomocí kódu dle MKN-10v lůžkové péči, pokud je specifická diagnóza (deprese, sebevražedný pokus, psychotické poruchy) vykázána na hlavní pozici. Kontakt s ambulantní péčí je definován bez ohledu na diagnózu.

Způsob stanovení

1. Deprese
Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel je počet lidí, kteří byli hospitalizováni pro depresi (F32, F33, F34, F38, F31.3–F31.5) a zároveň se setkali s ambulantním psychiatrem do: 7 dní po propuštění z hospitalizace/30 dnů po propuštění z hospitalizace. Jmenovatel je počet lidí hospitalizovaných pro depresi (F32, F33, F34, F38, F31.3–F31.5).

2. Sebevražedný pokus
Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel je počet lidí, kteří byli hospitalizováni pro sebevražedný pokus (X60–X84) a zároveň se setkali s ambulantním psychiatrem do: 7 dní po propuštění z hospitalizace/o 30 dnů po propuštění z hospitalizace. Jmenovatel se vypočítá jako počet lidí, kteří byli hospitalizováni pro sebevražedný pokus.

3. Psychotické onemocnění
Výsledek se stanoví jako následující podíl:
Čitatel je počet lidí hospitalizovaných pro psychotické poruchy (F20–F29), kteří se setkali s ambulantním psychiatrem do: 7 dní po propuštění z hospitalizace/ 30 dnů po propuštění z hospitalizace. Jmenovatel je počet lidí, kteří byli hospitalizováni pro psychotické poruchy.

Psychiatři

obrázek 13

Množství lékařů, kteří se věnují psychickému zdraví, pomalu roste, rychleji v ambulantní nežli v lůžkové péči.

Definice

Indikátor zjišťuje počet psychiatrů v ČR na 100 000 obyvatel a jejich zastoupení v psychiatrických nemocnicích.

Zdroj dat

Zdrojem dat pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu psychiatrů jsou následující výkazy spravované ÚZIS:

  • Příloha 1 k ročnímu výkazu E(MZ) 2-01/E(MZ) 3-01 o složkách platu / mzdy, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb
  •  Výkaz A(MZ) 1-01 pro obor činnosti psychiatrie (A013)

Pro odhad počtu psychiatrů v psychiatrických nemocnicích se berou v úvahu zařízení 112 (psychiatrická nemocnice) a 122 (dětská psychiatrická nemocnice) a obory psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci a gerontopsychiatrie.

Pro odhad počtu psychiatrů na psychiatrickém oddělení nemocnic se berou v úvahu zařízení 101 (fakultní nemocnice) a 102 (nemocnice) a obory psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci a gerontopsychiatrie.

Pro odhad počtu psychiatrů v ambulantních psychiatrických zařízeních se berou v úvahu ambulantní zařízení včetně ambulantních částí lůžkových zařízení oborů psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci, gerontopsychiatrie a sexuologie.

Zdrojem dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Celkový počet psychiatrů (součet počtu psychiatrů v psychiatrických nemocnicích, na psychiatrických odděleních nemocnic a v ambulantních psychiatrických zařízeních), přepočtený na 100 000 obyvatel.


Zdravotní sestry

obrázek 14

Sester v psychiatrických nemocnicích za posledních 9 let ubylo.  O pacienty pečují více ambulantně. 

Definice

Indikátor zjišťuje počet zdravotních sester v oblasti péče o duševní zdraví v ČR na 100 000 obyvatel a jejich zastoupení v psychiatrických nemocnicích.

Zdroj dat

Zdrojem dat pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zdravotních sester jsou následující výkazy spravované ÚZIS:

  • Příloha 1 k ročnímu výkazu E(MZ) 2-01/E(MZ) 3-01 o složkách platu / mzdy, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb
  • Výkaz A(MZ) 1-01 pro obor činnosti psychiatrie (A013)

Pro odhad počtu zdravotních sester v psychiatrických nemocnicích se berou v úvahu zařízení 112(psychiatrická nemocnice) a 122 (dětská psychiatrická nemocnice). Zdravotní sestry jsou vykazovány pod odborností všeobecná sestra a porodní asistentka

Pro odhad počtu zdravotních sester na psychiatrickém oddělení nemocnic se berou v úvahu zařízení 101 (fakultní nemocnice) a 102 (nemocnice), obory psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci a gerontopsychiatrie. Zdravotní sestry jsou vykazovány pod odborností všeobecná sestra a porodní asistentka.

Pro odhad počtu zdravotních sester v ambulantních psychiatrických zařízeních se berou v úvahu ambulantní zařízení včetně ambulantních částí lůžkových zařízení oborů psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci, gerontopsychiatrie a sexuologie. Zdravotní sestry jsou vykazovány pod odbornostmi všeobecná sestry, dětská sestra a porodní asistentka. Pro odhad počtu zdravotních sester v komunitních službách se berou v úvahu zařízení 461 (psychoterapeutický stacionář), 465 (krizové centrum) a 466 (CDZ).

Zdrojem dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Celkový počet zdravotních sester (součet počtu zdravotních sester v psychiatrických nemocnicích, na psychiatrických odděleních nemocnic a v ambulantních psychiatrických zařízeních), přepočtený na 100 000 obyvatel.


Sociální pracovníci

obrázek 15

Sociálních pracovníků v psychiatrických zařízení je málo, v nemocnicích dokonce ubývají. V posledních letech však přibývají v ambulantních službách komunitního typu.

Definice

Indikátor zjišťuje počet sociálních pracovníků v oblasti péče o duševní zdraví v ČR na 100 000 obyvatel a jejich zastoupení v psychiatrických nemocnicích.

Zdroj dat

Zdrojem dat pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu sociálních pracovníků ve zdravotnických službách je následující výkaz spravované ÚZIS: Příloha 1 k ročnímu výkazu E(MZ) 2-01/E(MZ) 3-01 o složkách platu / mzdy, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb

  • Pro odhad počtu sociálních pracovníků v psychiatrických nemocnicích se berou v úvahu zařízení 112 (psychiatrická nemocnice) a 122 (dětská psychiatrická nemocnice).
  • Pro odhad počtu sociálních pracovníků na psychiatrickém oddělení nemocnic nejsou k dispozici přesná data, protože se počet sociálních pracovníků sleduje pouze jako součást kategorie „jiný odborný pracovník“.
  • Pro odhad počtu sociálních pracovníků v komunitních službách se berou v úvahu zařízení 461 (psychoterapeutický stacionář), 465 (krizové centrum) a 466 (CDZ).

Zdrojem dat pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu sociálních pracovníků v sociálních službách je MPSV – Oddělení koncepce financování sociálních služeb. Berou se v úvahu služby registrované pro převažující cílovou skupinu „osoby s chronickým duševním onemocněním“.

Zdrojem dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Celkový počet sociálních pracovníků v oblasti péče o duševní zdraví (součet počtu sociálních pracovníků ve zdravotních a sociálních službách), přepočtený na 100 000 obyvatel.


Psychologové

obrázek 16

Počet klinických psychologů starajících se o duševní zdraví v nemocnicích pomalu roste. Počet ambulantních klinických psychologů v posledních devíti letech narostl téměř třikrát

Definice

Indikátor zjišťuje počet psychologů v ČR na 100 000 obyvatel a jejich zastoupení v psychiatrických nemocnicích.

Zdroj dat

Zdrojem dat pro výpočet průměrného ročního přepočteného počtu klinických psychologů a psychologů jsou následující výkazy spravované ÚZIS:

  • Příloha 1 k ročnímu výkazu E(MZ) 2-01/E(MZ) 3-01 o složkách platu / mzdy, personálním a provozním vybavení poskytovatele zdravotních služeb
  • Výkaz A(MZ) 1-01 pro obor činnosti psychiatrie (A013)

Pro odhad počtu psychologů v psychiatrických nemocnicích se berou v úvahu zařízení 112 (psychiatrická nemocnice) a 122 (dětská psychiatrická nemocnice).

Pro odhad počtu psychologů na psychiatrickém oddělení nemocnic nejsou k dispozici přesná data, protože se počet psychologů sleduje pouze jako součást kategorie „jiný odborný pracovník“ a „zdravotnický pracovník nelékař způsobilý k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti“.

Pro odhad počtu psychologů v ambulantních psychiatrických zařízeních se berou v úvahu ambulantní zařízení včetně ambulantních částí lůžkových zařízení oborů psychiatrie, dětská psychiatrie, návykové nemoci, gerontopsychiatrie a sexuologie. Pro odhad počtu psychologů v komunitních službách se berou v úvahu zařízení 461 (psychoterapeutický stacionář), 465 (krizové centrum) a 466 (CDZ).

Zdrojem dat o počtu obyvatel je ČSÚ k 1. červenci daného roku.

Způsob stanovení

Celkový počet psychologů (součet počtu psychologů v psychiatrických nemocnicích, komunitních službách a ambulantních psychiatrických zařízeních), přepočtený na 100 000 obyvatel.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace