Realizované aktivity

Realizace projektu je rozdělena do 4 klíčových aktivit, které jsou realizovány sestaveným odborným týmem a jejich realizace směřuje k naplnění nosného cíle projektu, tedy vytvoření zázemí pro produkci reprezentativních a referenčních dat pro optimalizaci psychiatrické péče a podpoře optimalizace postupu reformy psychiatrické péče v České republice.

Klíčová aktivita č. 1 – Hodnocení parametrů pro optimalizaci psychiatrické péče

Cílem aktivity je připravit kvalitní datové zdroje a vybudovat nástroje zajišťující bezbariérovou dostupnost parametrů popisujících segment psychiatrické zdravotní péče v ČR, jeho trendový vývoj, slabé stránky a potřeby do budoucna. Celostátně a regionálně dostupná referenční data umožní danou péči plánovitě řídit a optimalizovat zdroje pro její další zkvalitňování. V současnosti takový komplexní a standardizovaný datový servis v ČR neexistuje, což mimo jiné brání optimalizaci lůžkového fondu, plánování potřebných personálních kapacit pro různé formy péče a téměř znemožňuje transparentní revizi úhrad dané péče.

Aktivita zajistí a dobuduje nejen potřebné zdroje referenčních dat, ale také vytvoří metodiky pro jejich zpracování a interpretaci a zajistí vlastní informační servis. Nástroji pro zajištění potřebných dat bude komplexní mapování poskytovatelů psychiatrické péče včetně hodnocení jejich parametrů a kapacit, provádění šetření v síti poskytovatelů zejména se zaměřením na personální oblast a dále validace a hodnocení epidemiologických dat. Jelikož zde jde z velké části o parametry, které nejsou validně dostupné z centrálních databází, bude kladen velký důraz na místně specifická šetření. Generované parametry je možno obecně rozdělit do tří zásadních kategorií:

Parametry ekonomicko-provozní: zejména úvazkové kapacity všech kategorií zdravotnických profesionálů, infrastruktura a casemix poskytovatelů, lůžkový fond a jeho utilizace, hospodaření, časové charakteristiky poskytované péče, apod.
Parametry spádových oblastí zdravotnických zařízení ve smyslu hodnocení dostupnosti péče, migrace pacientů, návaznost ambulantní a lůžkové péče, návaznost akutní a následné lůžkové péče, apod.
Organizace, rozsah a potřeba různých typů péče. Pro hodnocení dostupnosti a výkonosti psychiatrické péče je nezbytná kvantifikace potřeby péče a znalost reálné klinické zátěže a dále znalost rizikové stratifikace pacientů vyžadujících konkrétní typ péče. Zjišťováním budoucích potřeb různých typů péče zde není myšleno pouze hodnocení populačních trendů, ale i šetření zaměřená na názory a potřeby managementu poskytovatelů, zřizovatelů, regionálních i místních samospráv.

Komplexní integrace vícezdrojových dat umožní nejen zobrazení současného stavu péče, ale také kritické posouzení slabých míst v její dostupnosti, logistice a kapacitním zajištění. Konečným cílem této aktivity je na základě získaných dat a průzkumů vytvořit reportingové nástroje hodnotící poskytovanou péči o duševní zdraví ve výše popsaných třech stěžejních oblastech. Tyto výstupy umožní cílové skupině zadavatelů zdravotní péče a státní správě (zejména krajským úřadům a MZ ČR) dělat kvalifikovaná rozhodnutí v dané oblasti. Výstupy projektu budou také sloužit jako cenný podklad pro nastavení úhradových mechanismů v de-institucionalizaci psychiatrické péče.

Tato nová forma zpřístupnění komplexních dat napomůže cíleněji zaměřit péči o duševní zdraví v jednotlivých regionech tak, aby se minimalizovala nerovnost k jejímu přístupu a maximalizoval se její efekt pro konečného příjemce služeb. Za tímto účelem bude dále realizováno šetření mezi rodinnými příslušníky pacientů, zaměřené na hodnocení efektivity péče a vyhodnocení efektu různých organizačních forem psychiatrické péče. Cílem bude mapovat zátěž jednotlivých forem péče na rodinu pacienta s psychiatrickou diagnózou.

Klíčová aktivita č. 2 – Tvorba registrů

Cílem této aktivity je vybudovat dosud chybějící systém sběru dat z klinické praxe ve významných oblastech psychiatrické péče. Aktivita je zaměřena na data, která nelze najít ve stávajících datových zdrojích (automaticky generovaných, např. administrativními procesy, vykazováním péče, apod.). Konkrétně je zde cílem vytvořit a implementovat čtyři nové registry, které budou hlavním výstupem této aktivity. Jmenovitě:

Registr psychiatrické péče o děti a mladistvé (obecněji i mladí dospělí do cca 25 let, neboť část vážných duševních onemocnění vzniká v adolescenci a rané dospělosti)
Registr vážných psychotických onemocnění, zejména kategorie F2X (schizofrenie jako dle Gustavsona nejnákladnější diagnóza v psychiatrii, často invalidizující a zasluhující samostatné sledování)
Registr poruch nálady. Deprese generují nejvyšší ekonomickou zátěž systému; vzhledem k jejich počtu jde o jednotku v úhrnu dražší než schizofrenie. V této kategorii budou sledovány také bipolární afektivní poruchy. Důvodem je častá nepřesná diagnostika bipolárních poruch jako depresí (pro dg je často nutné delší sledování, pro které bude registr výhodou).
Registr poruch duševního zdraví u populace ve věku 65+ (nejenom neurodegenerativní onemocnění). Cílem je identifikovat menšinové a často podceňované diagnózy vyššího věku, např. poruchy nálady a závislosti a zaměřit tímto směrem preventivní opatření.

Návrh na vytvoření těchto registrů vzešel z analýzy potřeb Psychiatrické společnosti ČLS JEP a z potřeb odborných týmů krajských samospráv a MZ ČR. Půjde o registry primárně klinické, sledující různé aspekty prevence, diagnostiky a léčby výše uvedených chorob. Cílem je získat detailní podklady k analýze správné a časné diagnostiky poruch, aplikovaných léčebných postupů a jejich efektu. Data registrů budou v plně anonymizované a agregované podobě zpřístupněna pro odbornou veřejnost; analytický tým projektu dále nad daty vytvoří analýzy a reportingové nástroje.

Základem budování registrů bude analýza stávajících datových zdrojů, tvorba metodik sběru dosud nesbíraných, avšak potřebných dat jednotlivých registrů, definice datového standardu pro sběry dat a tvorba nástrojů pro jejich sběr a validaci. Samotné registry pak budou budovány spojením datové základny Národního zdravotnického informačního systému (NZIS: Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, Národní registr hrazených zdravotních služeb) a dále pomocí v této aktivitě nasbíraných dat z terénu. Ve všech zde vyvíjených registrech budou zabudována i data mapující v informačních systémech často opomíjené oblasti hodnocení péče, tedy záznamy o kvalitě života a funkční testy klientů psychiatrických služeb.

Data budou sbírána v síti reprezentativně vybraných poskytovatelů péče o duševní zdraví, kteří budou představovat reprezentativní vzorek tohoto segmentu péče (psychiatrické nemocnice, psychiatrická oddělení nemocnic, případně praktičtí lékaři, ambulantní specialisté - odbornosti 305 + 306 + 308 + 309). Výběr poskytovatelů bude založen na analýze dostupných dat v Národním registru poskytovatelů, Národním registru hospitalizací a dále na poznatcích zjištěných v rámci popisu psychiatrické péče v klíčové aktivitě 1. Metodika výběru bude založena na statistických metodách hodnotících vícerozměrnou podobnost poskytovatelů tak, aby sebraná data co nejvíce reprezentovala hodnocenou péči a statistickou chyba byla minimalizována. Zpravodajské jednotky budou osloveny k účasti na sběru dat vždy již ve fázi budování daného registru a budou mít možnost jeho obsah a funkčnost připomínkovat. Oslovení k účasti na sběru dat bude společným aktem ÚZIS ČR a vedení Psychiatrické společnosti ČLS JEP, pod záštitou MZ ČR jako garanta reformy psychiatrické péče.

Klíčová aktivita č. 3 – Informační systém pro psychiatrickou péči poskytovanou multidisciplinárními týmy

Cílem této aktivity je vytvořit komplexní a vícezdrojový informační systém pro multidisciplinární psychiatrickou zdravotní péči, která je jedním z hlavních cílů reformy psychiatrické péče v ČR. Jde o zcela nový typ systému, který bude spojovat administrativní data generovaná v rámci Národního zdravotnického informačního systému s dlouhodobě zadávanými daty o činnosti sledovaných týmů a se záznamy samotných pacientů.

Specifikum této aktivity vyplývá ze specifik multidisciplinární péče, která není zaměřena pouze na určitou oblast diagnostiky a léčby, ale pokrývá celou škálu služeb včetně klinicko-psychologické a sociální podpory. Informační systém tak musí integrovat vícezdrojová data, propojovat činnost více institucí a zajistit dlouhodobé sledování pacienta v různých etapách úzdravy pacienta. Dalším významným specifikem je samotný rozsah činnosti týmů, která zahrnuje nejen vlastní zdravotní péči poskytovanou v daném místě, ale i širokou škálu sociálních kontaktů, intervencí v terénu apod.

V rámci aktivity budou vytvořeny nástroje pro sběr, zpracování a reporting dat od postupně vznikajících pracovišť zaměřených na multidisciplinární psychiatrickou péči. S jednotlivými pracovišti jakožto správci shromažďovaných dat budou uzavřeny smlouvy o zpracování těchto dat v kontextu informací z dalších datových zdrojů. Tým vývojářů následně přípravoví datový model nového informačního systému agregujícího data z oblasti zdravotní i sociální péče a bude nastavovat základní pravidla a standardy jejich sběru.

Dále budou definovány hodnotící škály vyhovující multidisciplinární péči a tyto budou implementovány do praxe v podobě interaktivních SW nástrojů. Pro hlavní cílové parametry péče („end-points“) budou vyvinuty standardy kvantifikace a hodnocení s ohledem na rizikovost léčených klinických stavů. Pro multidisciplinární týmy budou připraveny nástroje pro hodnocení a vzájemné srovnávání rozsahu a struktury jimi poskytované péče.

Navržený informační systém pokryje zejména následující významné kapitoly:

Charakteristiky zapojených poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb, parametrizace dosažitelné výkonnosti a kapacit
Charakteristika přijímaných pacientů (klientů) a klasifikace dle rizikovosti a závažnosti stavu
Časový vývoj stavu pacientů, hodnocení průběžných výstupů péče
Celkové hodnocení výstupů péče („outcomes”, včetně patientem reportovaných a hodnocených výsledků)

Výstupy datových analýz informací budou tvořit integrální součást Národního portálu duševního zdraví, který bude vytvořen v rámci KA4.

Klíčová aktivita č. 4 – Národní portál psychiatrické péče

Cílem této aktivity je tvorba veřejně přístupného informačního nástroje, který by umožnil:

zadavatelům a poskytovatelům péče o duševní zdraví mapovat a hodnotit tuto péči,
klientům - tedy občanům, kteří konzumují tuto péči -vyhledávat informace o dostupnosti a o parametrech péče v jejich regionu či oblasti,
orientaci rodinných příslušníků a pečovatelů o duševně nemocné v systému poskytovatelů zdravotní péče v jejich regionu či oblasti

Pro naplnění tohoto cíle vytvoří tým žadatele Národní portál psychiatrické péče, ve kterém budou pro různé role návštěvníků postupně publikována maximálně přístupná data mapující dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb a komplexní data o distribuci služeb ve všech regionech ČR, která byla získána prostřednictvím prvních tří aktivit projektu. Pod pojmem portál je zde míněn velmi komplexní informační nástroj nabízející širokou škálu služeb od klasických on-line zpráv, přes interaktivní mapy a interaktivní webové reporty až po zpracované elektronické publikace a prezentace.

Na regionální úrovni portál nabídne „logistickou“ mapu dostupnosti různé péče o duševně nemocné. Klientům péče o duševní zdraví portál umožní vyhledat adekvátní informace o šíři a kvalitě poskytovaných služeb v blízkosti jejich bydliště a podpoří tak informované rozhodování ohledně konzumace těchto služeb. Zadavatelům a poskytovatelům péče o duševní zdraví portál vedle monitorace provázanosti služeb v jejich vlastním regionu zpřístupní informace o konkrétní aktuální dostupnosti a vytíženosti nabízených služeb. Pro poskytovatele péče bude portál rovněž zdrojem informací a o typu a kvalitě péče v regionu, o případné migraci pacientů související s touto péčí a také prostorem pro publikaci relevantních informací a aktualit a prostředkem komunikace a sebehodnocení.